"Malá hřbitovní víla."
7
Základní informace
Hráč: Cyllene
Jméno a příjmení: Audrey Campo
Věk: 13 let
Datum narození: 24. února
Znamení zvěrokruhu: Ryby
Váha: 42 kg
Výška: 151 cm
Faceclaim: Abby Ryder Fortson
Životopis
Rodina
Audrey neměla v životě zrovna štěstí a to se týká i její rodinné situace. Zkrátka a dobře, je sirotkem. Stala se jím v brzkém věku tří let, takže si na své rodiče dost dobře ani nepamatuje. Jen útržky vzpomínek, které zrovna tak mohou být falešné nebo silně domyšlené. A sirotčinec je skoupý na slovo, pokud se jedná o informace o mrtvých rodinných příslušnících. Jediné, co se jí podařilo z vychovatelů mermomocí vymámit, je, že její matka se jmenovala Tracy, otci říkali Jim, a oba byli velmi mladí, když se jim narodila. Oba také mladí zemřeli. Kdysi si vyslechla poněkud morbidní poznámku o tom, že i ve smrti se jí její matka odmítala pustit. Nepřemýšlí o tom, logika však napovídá, že byla přítomna smrti svých rodičů.
Většinu života strávila ve zdech neudržovaného sirotčince, který od dezolátního stavu dělilo jen dobré slovo a dobrovolnická pomoc lidí z kraje, tu a tam. Vychovatelé se stali jejími tetami a strýčky, další děti jejími sourozenci. Tato rodina ovšem nebyla zrovna stabilní. Vychovatelství rozhodně nepředstavovalo lukrativní zaměstnání, "tety a strýčkové" se tedy často měnili, a děti kolem rovněž dospívaly a odcházely, byly postiženy nemocemi či zraněními, umíraly. Hladové hry byly po pravdě to poslední, nad čím by v sirotčinci den co den uvažovali - zima, hlad, infekce, zápaly plic, to všechno a mnohem víc mělo daleko větší šanci, že děti skolí a pošle na věčný odpočinek. Z toho mála vřelých vztahů, co má, by dokázala jmenovat tetu Ethel, postarší ženu, která dětem chodívala pravidelně číst, a Ramonu, o rok starší mlčenlivou, podivnou dívku, se kterou se asi nejpevněji napříč léty spřátelila.
Charakteristika
Přívětivá, mírná, melancholická. Tak by se Audrey dala ve stručnosti popsat. Na první pohled je znát, že si neprošla úplně obvyklým dětstvím. Její oči jsou příliš hluboké, příliš vědoucí, zrcadlící věci, které by neuměla svými dětskými slovy popsat. Působí smutně, i když se směje, což nebývá často. Až příliš snadno propadá do letargie, přemýšlí, nebo jen kouká před sebe či z okna. To ovšem neznamená, že nemá ráda lidi. Rychle se zapojí, pokud jde o hry nebo aktivity v kolektivu, je nápomocná, chce se zavděčit. Moc nesdílí, co se jí odehrává v hlavě, ale dokáže kvapně najít témata k hovoru, i kdyby si měla povídat o barvě nebe nebo zajíci, kterého viděla z okna pokoje. Kamkoliv přijde, stává se éterickou prezencí, u které je bolestně jasné, že nikdy nebude zcela normální. Ať se jí stalo cokoliv, ať si to její dětský rozum přebral jakkoliv, není v pořádku. Nikdy nebude v pořádku. Ale takových dětí je v sirotčinci spousta. Necítí se sama, ne ve své melancholii. Má moc ráda knížky, poslouchání příběhů, různých vyprávění nebo i hudby. Oblíbila si zvířata, od brouků po majestátní koně. Ti jsou její velkou láskou. Vždy toužila prohánět se na koňském hřbetě poli a lukami, ale nejvíce, co se jí poštěstilo, byly občasně organizované projížďky na ponících pro celý sirotčinec. Namaluje i něco pastelkami, složí labuť z papíru, najde své místo mezi farmáři. Je poměrně zručná, trpělivá a pracovitá. Bere za vděk prakticky jakýmkoliv rozptýlením.
Pokud jde o její vzhled, není nijak výjimečný. Dlouhé, tmavé vlasy, hnědé oči, kulatý nosík, průměrná postava pro dívku jejího věku. Obléká se do toho, co zrovna je, smysl pro styl nemá šanci si budovat. Asi by o to ani nestála. Ve svých horších momentech se umí účinně izolovat, utrhovat se a pak tiše plakat. Nechce být na ostatní zlá. Někdy působí více jako duch než jako člověk.
Její největší zvláštností je ovšem přístup ke smrti. Za svůj krátký život už několikrát viděla mrtvoly, mrtvé děti ze sirotčince, nebo zkrátka zemřelé v kraji. Smrt v ní vzbuzuje fascinaci a nutí ji k úsměvu. Nikomu by neublížila, zdá se, jako by ji těšil rituál odchodu. Jako by konec života vnímala jako něco radostného, hodného oslavy. Když v jejích deseti letech zemřel chlapec z pokoje hned vedle, dříve, než si toho někdo dospělý všiml, natrhala květiny, vložila je chlapci do rukou a držela jej na klíně, zatímco mu hladila vlasy a zpívala písničku. Tehdy si mysleli, že se zbláznila už docela. Vysvětlení, které poskytla? "Teď už ho nic netrápí. Může být šťastný se svojí rodinou." V posledních letech, ve chvílích volných vycházek, se často procházela po hřbitově, mezi neupravenými hroby. Pokládala na jejich desky luční kvítí, zpívala mrtvým, povídala si s nimi. Nezaujatý pozorovatel by si mohl myslet, že na hřbitově s nebožtíky je radši než s živými dětmi v sirotčinci.
Schopnosti
Veškeré její schopnosti pramení z těžkého života a nutnosti jej zvládat. Je vynalézavá, rychlá, ohebná. Dobře se schová, všude se vejde, je nenápadná, drobná. Dokáže lézt po stromech, utíkat, opatřit si jídlo. Pozná některé rostliny, vyšplhá po laně, splete uzly. Také to umí se zvířaty a dá se předpokládat, že by je zvládla uklidnit nebo zabít pro potravu, například nějakou velmi primitivní pastí. Co do konstituce, souboj na blízko je bez šance, zrovna jako velké, těžké zbraně. Ani je neunese. S noži by si ovšem poradit dokázala. V kuchyni se za svůj život vyskytla už mnohokrát, jako pomocná síla, je na svůj věk zodpovědná a pracovitá. Dokáže si počkat, soustředit se. Možností co do zbraně by byla nejspíš i foukačka nebo prak. Dá se však předpokládat, že ve většině případů bude volit útěk spíše než boj a přímou konfrontaci. Neumí plavat, nikdo ji to nikdy nenaučil. Zároveň není zvlášť okouzlující nebo charismatická. Dovede se tvářit roztomile, ale je na ní něco zvláštního, něco, co nezapadá.
Pokud jde o inteligenci, bude se jednat o silný průměr. Velké strategie a plány tedy nehrozí, spíše naopak. S největší pravděpodobností bude jednat momentálně, instinktivně. Vzhledem k její fascinaci smrtí, mrtvými a záhrobím existuje riziko, že její pud sebezáchovy nezafunguje tak, jak by měl. Mohla by sebe, nebo i své spojence, vystavit nebezpečí, jen pro svou morbidní zvědavost. Nebojí se zemřít, to bude její výhoda, až na to dojde - ale není to něco, co by jí pomohlo tomu předejít.
Životopis
Comments