Deyanira Shafman

"Dívka, co má více peněz než zdravého rozumu, a víc alkoholu než smyslu pro realitu."

8

---

Základní informace

Hráč: emmryz

Jméno a příjmení: Deyanira Shafman

Věk: 29 let

Datum narození: 6. června

Znamení zvěrokruhu: Blíženec

Váha: 56 kg

Výška: 174 cm

Faceclaim: Wallis Day

Povolání: Dědička rodinného jmění

---

Životopis

Rodina

Rodina Shafmanů patří mezi nejbohatší rodiny v Kapitolu, jelikož drží veliké jmění, které se předává z potomka na potomka. Každý člen rodiny je vlastníkem velikého jmění a nemusí při tom hnout ani prstem. Tak tomu nebylo jinak ani v případě Tierana, který se stal sirotkem v dvaceti letech, a stal se rázem velice bohatým mužem. Nikdy neměl přímo v plánu založit rodinu a vychovávat děti, nechtěl se k nikomu vázat, ale bylo mu jasné, jestliže chce zachovat bohatý rod a nechce, aby peníze propadly kdo ví komu, bude si co nejdříve tu rodinu muset založit. Nakonec to nebylo tak těžké, jak sám očekával. V prvních letech se díval po ženách s myšlenkou „která z nich bude hodna mého jmění“, jelikož rodinné peníze ho vždy zajímaly na prvním místě. Po nějaké době ale přeci jen, když se na to nesoustředil, našel to, co hledal. Padla mu do oka o šest let mladší dívka, Isadora, která patřila rovněž do velice bohaté rodiny. Seznámili se na aukci obrazů, kde Isadora šla jako doprovod svého otce, zatímco Tieran tam šel zabít volný čas. Tieran se tedy nejdříve seznámil s jejím otcem, se kterým se bavil o právě prodávaných obrazech a o jejich hodnotách, přičemž se v půli jejich konverzace přidala i Isadora. Od té doby navázali kontakt a chodili spolu na spoustu akcí pro zbohatlíky. Až po skoro roce si Tieran uvědomil, že Isadora je ta pravá, kterou hledal, a že to není pouze dívka, se kterou chce sdílet své jmění, ale je to dívka, která si ukradla jeho srdce. O nějakou dobu se i vzali. O potomka se snažili hned po svatbě, ale dlouhou dobu se jim to nedařilo, proto využili svých peněz a zaplatili si ty nejlepší doktory a nejlepší kliniky na umělé oplodnění a s jejich pomocí Isadora otěhotněla s dvojčaty. I přestože se o dítě snažili dlouho a skutečně se navzájam milovali, pro Tiarana bylo přednější rozšiřování svých majetků a financí a správné investování, než jeho vlastní děti. Tudíž Isadora byla sama jak během těhotenství, tak i poté na vychovávání dvou malých holčiček – Deyaniry a Raelynn. S výchovou ji pomáhala hlavně chůva, kterou si najmula, jelikož Tieran byl stále pryč. Během toho, co se malá děvčátka učila svá první slůvka a krůčky, si Tieran třídil myšlenky a priority. Měl velkou krizi, jelikož nevěděl, jestli být otcem je to, co vyloženě chce, proto na pět let od nich odešel. Isadora a malé holčičky vyrůstaly sice velice dobře zajištěné, ale pět let bez otce. Isadora se stále snažila ho přemluvit, aby se k nim vrátil, zejména kvůli penězům. Bála se, že by mohl chtít rozvod a ona by se musela soudit o jmění. Proto ho raději přemlouvala, aby se vrátil, což se jí nakonec podařilo. Jejich vztah se vrátil do normálního stavu, jelikož Isadořina láska k němu a obzvláště jeho penězům i během pěti let nevychladla. Tieran své dcery miloval a miluje, ale nikdy nebyl ukázkovým rodičem. Manželé své dcery rozmazlovali, především tedy Tieran, který jim tak chtěl vynahradit pět let, kdy nebyl v jejich životě. Od té doby žili jako spokojená rodina, manželé Shafmovi dále dobře investovali své peníze, sponzorovali různé firmy a dokonce se dali i na sponzorování Hladových her. Hladové hry byly pro jejich rodinu ta nejlepší část v roce, kdy si každý moment toho všichni čtyři užívali.

Vše šlo dobře do té doby, než se Deyanira s její sestrou Raelynn, v sedmnácti letech, daly na dráhu alkoholu a drog. Neměly problém díky penězům sehnat cokoliv chtěly, hlavně jejich rodiče jim peníze dávali pravidelně bez zájmu, co za to kupují. Jako správné sestry v tom byly spolu, ale s tím rozdílem, že Raelynn zápasila s těžkou depresí, o které neřekla ani svému dvojčeti. Místo toho se v devatenácti letech předávkovala a zanechala po sobě pouze dopis na rozloučenou. Celou rodinu to velice ranilo a už nic pro Shafmanovy nebylo takové jako dřív.

Aby toho nebylo málo, o tři roky později od smrti Raelynn přišel na práh domu sedmnáctiletý klučina, nebezpečně podobný na Tierana, se slovy, že je jeho syn. Tieran tomu nechtěl věřit, proto podstoupil několik testů, ale slova chlapce se nakonec potvrdila. Přišel s tím, že jeho matka mu o něm řekla, tudíž se vydal za ním. Tieran se cítil zle, jelikož sedmnáctiletý Laurent vyšel z jeho pětiroční pauzy od rodiny, kdy asi pár měsíců trávil právě u matky Laurenta. Tieran mu nabídl, že může bydlet u nich kvůli tomu, že Laurentův vztah s jeho matkou se horší. Isadora ho přijala jako svého syna, naopak Deyanira, která stále i po čtyřech letech od smrti své sestry ji oplakávala, se s ním odmítala bavit a dělala mu různé naschvály, jelikož jí bylo jasné, že k nim přišel pouze kvůli penězům.

Tak či tak, rodina Shafmanů stále investuje do různých věcí, financuje různé firmy, ale obzvláště Hladové hry.

Charakteristika

Deyanira je přesně taková, jak byste si představili dítě z bohaté rodiny, které nemělo nikdy žádné omezení od rodičů, právě naopak. Už jako dítě byla svá, nedalo se ji nic vymluvit z hlavy a odmítala se někomu podřizovat. To stejné jí zůstalo i v dospělosti, kdy neposlouchá ostatní názory a žije si podle toho, jak chce ona. Je dalším příkladem Shafmana, který nemusí nic dělat a stejně je zajištěný na celý život. Studovala na akademii v Kapitolu s tím, že jediné, co se musí naučit, je jak správně investovat, aby se ji peníze vracely. Je to docela flegmatický člověk, hlavně poté, co jí zemřela sestra, ji přestalo být tak nějak vše zajímat. Je docela impulzivní, jestli od ní čekáte, že něco naplánuje dopředu, tak se nikdy nedočkáte, jelikož se do věcí ráda hrne po hlavě. Jak už bylo zmíněno, nenechá si od nikoho nařizovat a to většinou ani od rodičů. Její tvrdohlavost je na ní docela tvrdý oříšek, který se nedaří rozlousknout nikomu. Jediný, kdo si uměl najít cestu přes její tvrdohlavost, byla její sestra. Když se ale zatne a něco nechce dělat, nebo naopak něco dělat chce, nevymluvíte ji to a nepřesvědčíte ji o opaku. Miluje společnost, již od útlého věku potřebuje být v něčí společnosti, potřebuje, aby si ji někdo všímal. Přímo miluje pozornost. Ráda se předvádí, má spoustu přátel a ve společnosti ji málo kdy uvidíte mlčet. Často nezavře pusu. Když už ano, něco se rozhodně děje. Několik měsíců po smrti svého dvojčete nemluvila ani s rodiči. Uzavřela se ve své hlavě, přičemž myšlenky se rozhodla utopit alkoholem, což je její oblíbená metoda do teď. Dá se říct, že je i dost manipulativní, když něco chce, prostě se k tomu dostane. Ne však násilnou cestou, na co by si špinila ruce? Místo toho se raději k tomu co chce nějak vykecá. Na druhé může působit namyšleně a zle, ale musíte se ji dostat blíže k tělu, abyste poznali, že je vše jen zástěrka a že ve skutečnosti taková není. Ráda se schovává za sarkasmus a ostrý humor. Také neexistuje akce, kde byste ji neviděli s někým flirtovat. Žena, muž? To jí je úplně jedno. Miluje dobrou společnost a neodmítne vůbec nic. Také je milovník dobrodružství a zkoušení nových věcí, právě tak se dostala s její sestrou k drogám a alkoholu, kdy to ona chtěla pouze zkusit a poté se pro to nadchla. Rychle se pro věci nadchne, ale stejně rychle ji to opustí, to stejné platí pro lidi. Rychle se pro ně nadchne, ale po krátké době je pouští k vodě jako jakousi obranu, aby ji nikdo neopustil. Nedokáže se někomu otevřít a něco jako city? Ty nebere vážně. I když by někde hluboce uvnitř sebe chtěla, raději ji vyhovuje city, emoce zašlapat do země a raději myslí hlavou. Ke svému otci, od doby, co jim na práh domu přišel její nevlastní bratr, chová jakousi zášť. Ze začátku to bylo horší a vylívala si na něj svou zlost. Teď se s ním dokáže normálně bavit, ale stále mu neopustila to, že ji, její sestru a jejich mámu na pět let opustil, zatímco si dělal děti jinde. Často má na něj nějakou ostrou, ledovou poznámku, ale ví, kde se má zastavit, vzhledem k tomu, že stále je první dědic, ale není ani jediný dědic a její otec by mohl jednoduše přepsat jmění na jejího nevlastního bratra. Proto se v tomhle ohledu umí kontrolovat. S matkou má jakžtakž skvělý vztah, i když od té doby, co ona sama propadla alkoholu, se s matkou docela odloučila. Jelikož její rodiče chtějí zabránit, aby dopadla podobně jako její sestra, tudíž ji nařídili povinné návštěvy psychologů a psychiatrů, dokonce pár měsíců byla i na léčení, jenže po nějaké době tomu opět propadla. No a co se týká jejího nevlastní bratra, chová se k němu odměřeně, neustále ho má pod kontrolou, je vůči němu paranoidní. Kontroluje každou korunu, která jde němu. Kontroluje s kým se baví a jak by to mohlo ohrozit její rodinu, ji a hlavně jejich peníze. To, že jsou peníze pro ni na prvním místě převzala po otci, který ji to vždy učil.

Genetickou výbavu od rodičů, co se týká vzhledu, si hezky rozdělila. Vysokou a štíhlou postavu má po matce, přičemž světle hnědé vlasy má otci. Přirozenou barvu si odbarvuje na platinově blond, světle hnědá ji jde vidět pouze u odrostů. Vlasy si poslední dobou nechává na krátko střižené. Modré velké oči, které vypadají, že vám vytáhnou duši ven z těla, má po matce a naopak rysy v obličeji má po otci. Často ji najdete v extravagantním či vyzývavém oblečení, jelikož ráda provokuje. Z toho jsou její rodiče na prášky, jelikož by chtěli, aby jejich dědička byla elegantní a vypadala jako dědička a ne jako pracovnice v bordelu, jak ji často rodiče promlouvají do srdce. Je na své tělo pyšná, proto nechápe, proč by ho neměla ukazovat. Rodiče ji donutili, aby navštěvovala fitness v jakémsi rámci terapie. Aby svoje uzavřené emoce mohla ventilovat jinde než ve skleně láhvi plné alkoholické tekutiny. Kupodivu je to věc, která ji chytla a baví ji a pravidelně cvičí. Neznamená to ale, že má nějaký zdravý životní styl. Právě naopak. V jednom dni dokáže cvičit nezdravý počet hodin v kuse, poté to jít zapít alkoholem do nějakého klubu, přičemž za celý den neviděla ani sousto jídla. Má sebedestruktivní chování, ale sama s tím nehodlá něco dělat. Kromě alkoholu, občas nějakých drog, chození do klubů, cvičení a dobré společnosti na noc je jejím koníčkem také malování obrazů, což je věc, kterou ji učila její matka. Umí namalovat obraz, ale také poznat kvalitní obraz někde na aukci, umí rozeznat jednotlivé styly a baví jí to. Ráda jde na aukci, prohazovat peníze za obrazy a poté o nich diskutovat a dělat důležitou před ostatními zbohatlíky, kteří ty obrazy chtějí, jen protože to je drahá záležitost. Nebaví ji pouze obrazy, ale když už se opravdu nudí, její zálibou je architektura celkově.

Je jí jasné, že pokud se toho dožije a zdědí vše, bude muset nakládat s rodinnými financemi i nějak chytře, aby se udržela ve vysokých kruzích, ve kterých se pohybuje do teď díky otci a obzvláště jeho rozhodnutí sponzorovat Hladové hry. Jí osobně je tak nějak jedno, co za režim zrovna je, pokud jí a její rodině vyhovuje. Navíc Hladové hry ji vždy bavily sledovat a nyní tomu není jinak. Proto si je jistá, že tento režim bude sponzorovat ona i nadále.

Schopnosti

I když se to nezdá, jelikož na první pohled nepůsobí jako extra chytrý člověk, opak je pravdou. Není chytrá co se týká například vědy, ale dokáže přechytračit druhého člověka během několika minut. Ví, co je správné v dané chvíli, a je mistr improvizace. Člověka si obmotá kolem prstu bez problému, je jako herec, který pohybuje loutkami, tahá za drátky a druhá osoba se poté pohybuje podle toho, jak jí se to hodí. Díky zálibě ve cvičení má dobrou fyzičku. Asi by se nemohla srovnávat s mírotvorci, ale její fyzička rozhodně přesahuje schopnosti „kapitolské bohaté dámičky“. Její otec ji dobře připravil, aby v budoucnosti s financemi nakládala správně a dobře se vyzná v aukcích, akciích a různých způsobech investování. Sama se dobře vyzná v architektuře a obrazech, tudíž nemá problém odhadnout, který předmět na aukcích stojí kolik a jaký je například podvrh. Její největší slabostí je ovšem tvrdohlavost a neschopnost se druhým otevřít. Také její sebedestrukce ji jednou přivede do hrobu. Neumí si přiznat chybu a když se s člověkem pohádá, nikdy to není ona, kdo se omluví. Také není moc dobrá v naslouchání ostatním. Jestli v ní hledáte oporu, tu v ní moc nenajdete, navíc je neuvěřitelně netrpělivá, tudíž jestli se někdo nevymáčkne z toho, co chce říct hned, je schopná se otočit a jít pryč.

Životopis

Malá Deynira a její dvojče Raelynn vyrůstaly prakticky pouze v ženském obklopení. Jedinou mužskou roli ze začátku byl jejich děda z matčiny strany, který ale zemřel, když jim byly dva roky. A tedy, když bychom nepočítali různé zaměstnance v domě. Do pěti let se sestrou vyrůstaly pouze s matkou a chůvou, která jejich matce pomáhala s výchovou. Malá Deya nechápala, proč s nimi není jejich otec, i když jim matka říkala, že se k nim vrátí. Když se k nim opravdu vrátil, Deya byla od něj odtažitá, jelikož to byl pro ni prakticky cizí chlap. Naopak její sestra byla hned tatínkovou malou holčičkou, zatímco Deyanira byla vždy tým matka. Po nějaké době ale pochopila, že je to její otec a že je na stejné úrovni jako její matka, proto si k němu našla cestu, i když jejich vztah nikdy nebyl excelentní a stejný jako měla s matkou. Ona i její sestra byly od malička rozmazlovány. Dostaly to, co jim rodiče na očích viděli, a nikdy jim nic nechybělo. Neměly si na co stěžovat. Měly tu nejlepší školu, nejlepší vzdělání, pohybovaly se už od mala ve vysokých kruzích.

Ve škole se jim oběma dařilo dobře, i když sestra byla na tom vždy o něco lépe a všichni je srovnávali a předhazovali Deyaniře, proč není stejně chytrá jako její dvojče. Například, Deyaniře nikdy nešla věda, zatímco její sestra v ní byla nejlepší v ročníku a Deya naopak nejslabší článek. Jí šly vždy jiné věci, ale to už nikoho nezajímalo. Jejich rodiče se v nich snažili nedělat rozdíly, ale ignorovat společnost, která v nich ty rozdíly dělala, neuměli. Obzvláště když Raelynn byla ta spořádanější dcera, elegantnější a poslušnější. Deyanira svou sestru měla vždy neuvěřitelně ráda, ale v takových momentech byla rozčílena, že je někdo lepší než ona a že ona není středem pozornosti. Byly opakem jako den a noc. Zatímco Deyanira chtěla pozornost a nedostala ji, Raelynn pozornost nechtěla, ale dostala ji. Deyanira byla vždy ta „zlobivější“.

Zlom ale přišel když jim bylo sedmnáct. Deaynira chtěla vždy vše vyzkoušet a jednou došlo i na drogy. Proto chtěla vyzkoušet i nějaké drogy, které si koupila od kamaráda, který ji do toho dokopal. Ona do toho dokopala svou sestru, jelikož přeci vše vždy zkoušely spolu a v tomhle ji nenechá samotnou. Šlo hlavně o jakousi snahu ji stáhnout na svou stranu, aby přestala být tou ukázkovou dcerou, kterou vždy byla. To se jí také podařilo. Od sedmnácti let si uživaly lehčí drogy, aniž by to jejich rodiče věděli. Poté se dostaly i k závažnějším drogám, také přes Deyaniru. Jenže Deyanira nevěděla, že její sestra je psychicky nemocná a trpí depresemi. Raelynn proto viděla drogy jako útěk pryč, takže si pomocí nich vzala v devatenácti letech život – předávkovala se. Nechala po sobě pouze dopis na rozloučenou. Deyaniru to velice ranilo, nevěděla, čím si její sestra prochází a byla to ona, kdo ji navedl na drogy, jelikož ji chtěla zkazit, tudíž se cítila vinna. Vše řekla svým rodičům, proč si myslí, že je to její chyba a ti ji nic nevyčítali. Ona sama sobě ale nemohla odpustit. Uzavřela se do sebe a na několik měsíců nepromluvila ani s rodiči. Truchlí i teď, deset let poté. Její rodiče ztrátu své dcery nenesli dobře, ale nejhůře z nich to nesla právě ona. Když už se konečně vrátila v rámci možnosti do normálu, skončila s drogami, jelikož ji to připomínalo o co přišla. Není to tak, že by si stále občas nedala, ale je to příležitostně. Naopak svoje vysvobození našla v tekutém pokladu, alkoholu. V začátcích, kdy svůj smutek neustále zapíjela, byla schopná se na měsíc vytratit z domu a přijít úplně v příšerném stavu. Nejednou ji domů museli dovést mírotvorci.

Když ji bylo dvacet dva let, na prahu jejich domu se objevil její mladší nevlastní bratr, který vznikl, když se její otec od nich odloučil a šel si na dovolenou do cizích postelí. Od té doby je vůči svému otci chladná, i vůči matce, která ho vzala jako svého a nějakou náhradu za svoji mrtvou dceru. Nechápe, jak se mohou chovat, jako by k nim patřil, podle jejího názoru k nim rozhodně nepatří. Nejlépe by ji bylo, kdyby ho někdo sprovodil ze světa, bylo by jí jedno, že jeho ztrátu by rodiče už nepřežili. Laurent se snaží svůj vztah s ní navázat, ale ona jeho pokusy úspěšně ignoruje. Byla by ráda, kdyby prostě neexistoval. Možná je sobecká, ale to, že on má problémy s rodinou neznamená, že rozvrátí tu její. Laurenta nemusí natolik, že když přišel čas převratu a nastoloval se nový režim (ona sama byla více méně zastáncem nového režimu – dokud režim vyhovuje jí, je jí jedno, co za režim to je) měla chuť si na něj vymyslet, že je proti novému režimu a je zastáncem Dvanáctého kraje, jen aby ho odvedli a popravili. Stále to neudělala, jelikož je to jediná věc, co si skutečně promýšlí a zvažuje pro a proti, ale v mysli to má stále. (Nicméně, v době změny režimu byla natolik opilá, že chtěla jít protestovat proti bývalému režimu, naštěstí její rodiče ji v tomto stavu nikam nepustili)

Od doby, co přišel do jejich života Laurent, je více sebedestruktivní, více flegmatická. Jediná věc, vůči které není flegmatická, je to, co bude s rodinným jměním. Začala se utápět v alkoholu a když ji rodiče obviní z alkoholismu, ráda z toho obviňuje právě Laurenta, aby se aspoň nějak cítili vůči ní špatně. Třeba i toho, že ho přijali, litovali. Rozčiluje ji úplně vše, to, že se nevěděla, že se její sestra trápí, to, že je na pět let jejich otec opustil, i to, že její matka dělá, jako by se nic nestalo a jako by ji nenechal na dvě malé děti samotnou. Ví, že ve všem hrály i hrají roli právě peníze, ale i přesto se cítí, jako by ji všichni bodli kudlu do zad. S pitím alkoholu na malou chvíli skončila, když ji její rodiče poslali na léčení. Ovšem poté opět začala. To, že si vybudovala závislost na alkoholu, si sama nikdy nepřizná, na to má moc velké ego. I nadále je ale nucena navštěvovat psychiatry a psychology, ne každý to s ní ale dlouho vydrží. Ukazuje tak moc velký nezájem, že ji většina z nich vyhodí. To je také její záměr, nechat se od nich vyhodit, aby je nemusela navštěvovat. Její rodiče mají strach, že si nikdy nenajde manžela a nezaloží rodinu, tudíž nebude mít potomky, kteří by dědili po ní. Raději by ale byla, aby rodová linie Shafmanů skončila s ní, než aby v ní pokračoval její nevlastní bratr Laurent. I tak si neodkáže představit, že je k někomu svázaná a nemůže si dělat, co chce, city ji přijdou k smíchu a raději má slabost obzvláště pro o dost starší osoby, se kterými aspoň během noci může cítit nějakou jistotu.