"V první řadě zodpovědný starší brácha."
10
Základní informace
Hráč: Maeve
Jméno a příjmení: Oaklan Meadowes
Věk: 18 let
Datum narození: 21. ledna
Znamení zvěrokruhu: Vodnář
Váha: 87 kg
Výška: 189 cm
Faceclaim: Amir Wilson
Životopis
Rodina
Oaklanova nejbližší rodina se skládá z něj, jeho matky a jeho mladší sestry. Jeho otec, Beech, pracoval na pile celý svůj život a byl to čestný muž, který miloval svoji ženu a svého syna. Těšil se také na svoje druhé dítě, bohužel s ním měl osud jiné plány a Beech přišel o život při heroické záchraně svého syna. Oaklan si na něj pamatuje, občas se mu o něm zdají sny, někdy i noční můry. Svého otce si vykresluje v tom nejlepším světle a není schopný přijmout jakoukoliv kritiku na jeho osobu. Zároveň se snaží pracovat s faktem, že to byly jeho dětské hrátky, které otce připravily o život a totálně rozvrátily jejich rodinu. Jako samotný fakt už to přijal, stejně se ale někdy v noci budí celý zpocený a vyděšený. Jeho matka, Rosa, je pro něj kapitola sama o sobě. Nemají mezi sebou zrovna přátelské podmínky, když byl mladší, matka na něj nejednou vztáhla ruku, když potřebovala ulevit své frustraci. Pokoušela se dovolit si to samé i na Oaklanovu mladší sestru, když byla ještě bezbranné dítě, ale to už jeho trpělivost přetekla a musel zasáhnout a svou mladší sestru chránit. Od té doby se z jeho matky stala alkoholička, která se o své děti nestará a svůj veškerý čas tráví s flaškou po ruce. Oaklan se jí vyhýbá, jak jenom může, jednak s ní nechce nijak komunikovat, ale také se mu při pohledu na ní dělá nevolno. Dala mu jasně najevo, že za smrt otce viní jeho a že je to on, kdo jí zničil život, a Oaklan si ta slova nerad připomíná, ačkoliv pravdivá jsou. Po smrti otce a narození Miny se přestěhovala k matčině sestře, která se od té doby o ni stará, a má na její děti velmi podobný názor. Stačí jí, že jim dovoluje zůstávat pod její střechou, více se o ně nestará.
Nejdůležitější člověk v Oaklanově životě je ale jeho mladší sestra, Cesmina. Nejprve si nebyl jistý, jestli vůbec chce mladšího sourozence, pak jestli chce mít mladší sestru, a jelikož se Miny narodila až po smrti otce, nejprve se jí dost stranil. Štvala ho tím, jak neustále plakala a jak viděl matku, že je kvůli ní celá zničená. Až když na ni matka opravdu vztáhla ruku, jejich sourozenecké pouto se utvrdilo, a teď Oaklan bez Miny neudělá ani krok. Sám si připadá, že je za ni zodpovědný a že jí musí zajistit co nejlepší život. O veškeré jídlo, které přinese z práce, se s ní dělí, neustále pracuje, aby mohla Miny chodit do školy a aby se mohla vzdělávat, chrání ji před každým, kdo se na ni jenom zle podívá, a v neposlední řadě se jí snaží předat alespoň základy toho, co by se jí mohlo hodit, kdyby byla vybrána do Her. Snaží se ji naučit se zbraněmi, i když kvůli jejímu zranění musí často modifikovat, o co se vlastně snaží. Ví, že se za ni bude bít až do konce.
Charakteristika
V první řadě má Oaklan srdce na správném místě, to vám o něm poví každý, koho se zeptáte. Je to tichý kluk, který si hledí svého, alespoň se o to snaží, snaží se nevyčuhovat z davu, nedělat problémy, bez odmlouvání plní úkoly a když má s něčím problém, nechává si to často pro sebe. Málokdy se usmívá, to je vlastně něco, co na něm může vidět pouze jeho sestra a pár jeho přátel, ale těch má opravdu jenom pár. Snaží se vypadat jako další bezvýznamný občan Sedmého kraje, co nestojí o problémy a už vůbec nestojí o to, aby se mírotvorci zajímali, co dělá ve svém volném čase.
Tak Oaky vidí i sám sebe, v životě už nejednu nemilou událost zažil, a nikomu by nic podobného zažít nepřál. Zároveň jako hybatele těchto událostí vidí sebe a cítí se, že za hodně věcí může a že se staly jeho vinou. A už nechce dopustit, aby mohl za další špatnou věc, která se u nich v kraji stane. A že se dějí na denním pořádku, zvlášť s tím novým prezidentem a jeho ještě lepším režimem. Navenek se Oaky tváří, že to všechno snese a že mu nedělá problém si na sebe nahodit ještě víc práce a plnit děsivější kvóty, ale rozhodně to tak necítí a se Kapitolu necítí nic jiného než čistou nenávist.
Jenže co s tím může dělat, je to vlastně mladý chlapec a dost jeho času i úsilí mu zabere to, aby se postaral o sebe a o svou sestru. Většinu času jenom mlčky přikyvuje mírotvorcům, ale nebyl by to Oaky, aby nezakročil, když se děje nějaké velké bezpráví někomu jinému. To je něco, co mu opravdu tahá za nervy a při čemž musí zakročit. Prostě musí, i když si sám třeba vyslouží několik ran bičem. Celkově se o sebe Oaklan nestará ani tolik, jak by měl, a rozhodně ne víc než o ostatní, i když by to do tohoto tichého a jinak nezaujatého mladíka řekl málokdo. Přesto když může, pomáhá ve svém okolí. Chodí za staršími lidmi, o kterých ví, že jsou sami a rád jim pomůže v domácnosti. Kdykoliv může, vezme Cesminu s sebou, ale jenom tak, aby ji nikdy neohrozil.
Často získává jídlo a peníze nelegálními způsoby, chodí do lesů za hranice kraje a chodí lovit. Nedělal by to, kdyby nemusel, jenže musí. Chodí do práce každý den, ale ze svého platu často neuživí ani sebe s Miny, natož aby platit tetě alespoň něco za to, že je u sebe nechává. Často sní o tom, že s Miny jednoho dne do lesů odejde nadobro, budou tam spolu žít a postarají se jeden o druhého, ale ví, že takový plán je zatím hodně troufalý. Jeho sestra je zatím opravdu mladá a nechce, aby kvůli němu musela zažívat další traumatické události.
Přesto si Oaklan na vztazích nezakládá, věří jenom sám sobě a na nikoho jiného se nespoléhá. Ani nechce, už se mnohokrát spálil, a zjistit, že takhle je to prostě lepší. Nechce ale do tohoto osamoceného světa tahat i svou sestru, proto i ji nechává, aby měla vlastní svět, ale vždycky na něj bude dohlížet.
Schopnosti
Oaklan je silný. Fakt silný. Pracuje se dřevem a těžkými nástroji, pracuje každý den, často bez přestávek a odpočinku. Aby tohle člověk zvládl, musí nabrat nějaké svaly, které je pak nucen používat. A on jich má požehnaně. S tím se pojí i všechny získané schopnosti ze života v Sedmém kraji. Umí bezpečně ovládat pilu a sekeru, umí pokácet strom, který si zamane a kdyby k tomu došlo, uměl by s tím máchnout tolik, že by i někomu ublížil. Nikdy by o tom tak přemýšlet nechtěl, ale vždy po dalším ročníku Her, na které je donucený koukat, i jeho myšlenky zamíří tam, kam nechce, a vždycky je rád, že do arény nemusel. Dokáže si sám sebe představit jako poměrně schopného, ale nerad by se viděl v pozici, kdy musí někoho zabít. To opravdu není jeho šálek čaje.
Rozumí si s přírodou. Byl tak vychováván už jako malý, a pak celý život do lesů chodit a schovával se v nich před matkou, když na něj byla naštvaná. Les není snad ani jeho druhý domov, ale rovnou první. Miluje jeho vůni a miluje stromy. Dokáže vyšplhat téměř na každý a vždycky se v jejich přítomnosti cítil v bezpečí. A když na to dojde, vždycky pomůže i Miny se dostat nějak nahoru, případně ji i celou vynese, protože nemá problém ji unést. V lese dokáže najít vodu, umí se orientovat a poznat správné světové strany a bez problémů dokáže poznat jedlé, nejedlé a jedovaté rostliny. Umí stopovat zvířata a umí připravit i pasti, aby některé chytil. Maso si jinak drahé, aby si ho koupil, a takhle alespoň může svojí sestře zajistit, že bude mít pestrý jídelníček. Umí si rozdělat oheň a rád si o sobě myslí, že umí i poměrně dobře vařit, alespoň na to, jaké mdlé má často suroviny.
Je hodně vytrvalý. Není snadné ho unavit a v lese dokáže chodit i hodiny bez odpočinku, než třeba sežene nějaké jídlo nebo úkryt. Naučil se být velmi obezřetný ke svému okolí a když je to nutné, dokáže se pohybovat téměř neslyšitelně, což je s jeho velikou hmotou co říct. Když běží, vydrží spíše běžet déle než rychleji. Celkově je spíš vysoký a veliký, než aby byl nějak extra obratný, je prostě silný, a to mu vždy k tomu, aby ubránil svoje postavení, stačilo.
Není si úplně jistý u vody. Občas za rozbřesku chodívá i rybařit do řeky, takové ty základy má a nejednou přinesl domů pěkný úlovek, ale do vody vstupuje nerad, a když už musí, tak jenom po pás. Kdyby extra musel, tak jenom tam, kde stačí. Od toho dne, kdy přišel o otce, už se nechodí šplouchat ani plavat a kdo ví, jestli by to ještě uměl. Je to pěkná řádka let, co byl ve vodě naposledy, a rozhodně mu to vůbec nechybí. Také Oaklan není vyloženě týmový hráč, na pile se sice základní spolupráci naučil, ale nejraději pracuje sám na místě, kde má svůj klid. Není zvyklý někomu věřit a doopravdy se umí spolehnout jenom sám na sebe. Ani moc přátel nemá, sám od sebe vztahy nenavazuje a občas mu to tak i vyhovuje, protože se tak musí starat jenom o sebe a svoji sestru. Za to, že to tak často nebývá a často i vyhledává společnost ostatních lidí, aniž by o tom věděl, už přece nemůže.
Hlavně Oaklan žádný zabiják není a nikomu ubližovat nikdy nechce. Násilí se straní a bere ho až jako poslední možnost. Ve Hrách žádný význam nevidí a vzhledem k tomu, že ho čeká jeho poslední Sklizeň, má poměrně velkou naději, že se mu úplně vyhnou. A dost se toho drží. Pak ještě vydrží pár let, než Miny ještě povyroste, a šup pryč do lesů a pak dál na sever, pryč z tohohle režimu.
Životopis
Oaklan se narodil do Sedmého kraje mladému a nadějnému páru. Moc se těšili, až spolu založí rodinu, takže z malého dítěte měli velikou radost. Jeho dětství bylo příjemné, téměř i ukázkové. Otec ho bral na kukando na pilu a matka na ně vždy doma čekala s teplým jídlem. Oaklan měl dokonce dovoleno sahat na všechny ty ostré nástroje a jeho táta se nikdy nebál, že by se zranil. Párkrát tomu byl dost blízko, ale naštěstí tam jeho táta vždycky byl, aby zabránil neštěstí. Oaklan byl zvídavé dítko, všechno musel vědět, musel si na všechno sáhnout a musel si i všechno vyzkoušet, aby věcem porozuměl. Jako malý do všeho strkal nos a neuvědomoval si nebezpečí, která v takovém počínání mohou číhat. To se naučil až tou nejhorší formou dne, kdy se mu obrátil život vzhůru nohama. Když jeho otec a jeho kolegové splavovali dřevo dolů po řece, malý pětiletý Oaklan měl skvělý nápad, že jako na voru pojede taky. Nápad to byl skvělý, vybral několik zatáček, a i když byl celý splavený, náramně ho to bavilo, než na svých kládách doputoval až k peřejím, kde se mu přestalo líbit a především dařit. Několikrát si pořádně loknul vody a cítil, že už dlouho sílu, aby se na kládě udržel, mít nebude. V posledním okamžiku ho jeho otec stihl vylovit a svého malého synka předat do rukou dalšímu zachránci, než ho kláda trefila přímo do hlavy tak, že už nevyplaval. Jeho tělo se našlo o dva týdny později dole pod řekou.
Když malý Oaklan přišel domů, celý promočený, a když tátovi kolegové vysvětlovali jeho mámě, nechápal ještě, co se stalo a co sám zavinil. Ale netrvalo dlouho a jeho matka, která v té době nosila dítě, mu to dostatečně vysvětlila, aby i malý Oaklan pochopil, že jí zničil život a že za to všechno může on sám. Na denní pořádek přišly facky a slovní urážky, což ovšem postupem času ustávalo, jak se jeho matka musela připravovat na příchod nového dítěte a na porod. A když se mu narodila mladší sestra, Cesmina, bál se na ni jenom podívat. Matka mu totiž vysvětlila, že nezkazil život jenom jí, zkazil ho i svojí mladší sestře a ta teď kvůli němu nikdy svého otce nepozná.
Oaklan místo toho, aby tedy trávil čas doma s matkou, která ho nenáviděla z celého srdce a dávala mu to najevo, a s ubrečeným miminem, trávil čas po okolí, po lesích, nebo když musel, i ve škole. Neskutečně mu chyběl otec a jeho přítomnost a z veselého dítěte se stalo zamlklé a ustrašené dítko, které se druhých stranilo a kamarády nemělo žádné. To všechno se ale také změnilo, když se jednoho večera prosmýkl domů tak, aby ho matka snad nezahlédla, když viděl, jak sama ubližuje tomu miminku, o které se starala. Bylo to poprvé, kdy se proti matce postavil a zároveň poprvé, kdy vzal Cesminu do náručí, aby ji před matkou ochránil. A najednou mu nepřišla tak strašná a otravná neustálým plakáním, najednou se začal cítit jako její starší bratr, který se o ni musí za každou cenu postarat a nikdy nesmí dopustit, aby se jí něco stalo.
Matka už na Miny nikdy ruku nestáhla. Zkoušela to na Oaklana, ale ten postupně rostl a sílil, až se i své matky přestal bát. Celá jejich rodina se přestěhovala k tetě, matčině sestře, jelikož jejich matka po tolika tragických zážitcích přestala fungovat. Oaklan nad ní zlomil hůl v momentě, kdy si dovolila stáhnout ruku na jeho mladší sestru a svoji matku doteď ignoruje a v některých chvílích mu je jí dokonce líto. Pak ale uvidí nové flašky alkoholu, které stihla vypít, a už se mu zase jenom hnusí. Zranění, která způsobila Miny, když byla ještě v zavinovačce, se nikdy správně nezahojila a ona má doteď pochroumanou ruku. To je jenom o jeden další důvod, proč na ni nedá dopustit a kdyby musel, chránil by ji do posledního dechu.
Oaklan musel vyrůst a dospět pěkně rychle, když do jeho života vstoupila jeho sestra. Hned po škole chodil na pilu, jako malý kluk alespoň pomáhat, s čím mohl, roznášet jídlo a vzkazy mezi dřevorubci, pak se sám jedním stal, jakmile věkově i postavou dorostl. Na školu se vykašlal při první možné příležitosti a od té doby pracuje o to víc, aby mohl pro Miny zajistit co nejlepší budoucnost. Jeho sestra je pro něj na prvním místě a ví, že vždycky bude. Uvnitř totiž ví, že i když matčina slova byla jenom plná jedu, přeci jenom na pravdě založená byla a kdyby v dětství víc poslouchal a nedělal jenom kraviny, jeho otec by tady pořád byl. Stále žije s matkou a svou tetou, oběma se ale vyhýbá, co jenom může. Když už má nějaký volný čas, tráví ho se svou sestrou.
Comments