"Každý z nás hraje svou malou hru s iluzemi – já pouze lépe než ti kolem mě."
9
Základní informace
Hráč: Nath
Jméno a příjmení: Terry Alvarez
Věk: 17 let
Datum narození: 30. dubna
Znamení zvěrokruhu: Býk
Váha: 70 kg
Výška: 175 cm
Faceclaim: Charlie Bushnell
Životopis
Rodina
Rodina je... jednoduše cizí slovo. Aspoň od doby, kdy byl Terry dost starý na to, aby chápal, že jeho máma je možná dobrý člověk, ale být dobrý člověk rozhodně není dost. Nestačí to, když máte další dva sourozence, váš otec je... nepřítel. Ale zastavme se u jeho matky.
Charity Alvarez byla vždy krásná žena. Nikterak chytrá, ale rozhodně okouzlující. Tmavé oči, stejné jako má její syn a Terryho mladší sestry a veselý úsměv byly nesmírně podmanivé a nutily snad každého, aby se za ní ohlédl. Přesto jsou vzpomínky na jeho matku v mnohém zkreslené. Byla typ ženy, která se snadno zamiluje a právě její snaha dosáhnout velké lásky jí byla osudná. Nechala se obalamutit krásnými slovy a sliby jednoho z výše postavených mírotvorců. Slíbil jí sňatek, dobrou budoucnost pro ni i jejich děti. Asi netřeba zmiňovat, že šlo pouze o plané sliby. Neznámý otec měl sice budoucnost v jednom z lepších krajů, ale Charity ztrátu svého milovaného neunesla. Sotva tříletý Terry ani jeho dvě mladší sestry nedokázali zabránit apatii, do které upadala stále víc. Vzdala to, jednoho rána jednoduše odešla z bytu a už se nevrátila. Na trojici sourozenců čekal sirotčinec...
Zdaleka nejdůležitějšími lidmi jsou jeho mladší sestry dvojčata Yara a Lyra. Stejně jako on i ony se dostaly do péče dětského domova, ale na rozdíl od Terryho měly štěstí, že se velmi rychle dostali do péče adoptivních rodičů. Pokud má aspoň nějaký motiv k tomu vyhrát, jsou jím jeho sestry.
Charakteristika
Terry by se dal velmi snadno popsat jako chameleon. Pokud ho dětský domov někomu naučil, tak je to až absurdní talent pro předstírán, v zkratce je herec. Herec, který obměňuje své role podle toho s kým je a jak blízko k dotyčnému má. Udělat si na něj názor může být tedy velmi obtížné. V momentě, kdy si myslíte, že vás nemůže už ničím překvapit a máte ho dokonale přečteného, tak zjistíte, že to tak vůbec není. Podobně jako jeho matka i on má nesporný dar vycítit, co chce druhý slyšet, je nesmírně empatický. Druhá neméně důležitá vlastnost – Terry je lhář. Vysoká inteligence mu umožňuje, aby se ve vlastních polopravdách neztratil, podobně jako mnoho jiných lhářů ani on nemá bujnou fantazii. Překvapivé, že? Díky tomuto aspektu však zní jeho verze skutečnosti uvěřitelně. A třetím nejvýznamnějším rysem tohoto mladého muže je charisma. Terry oplývá jistým kouzlem osobnosti, jakousi příjemnou aurou, která má na lidi kolem něho až magnetický vliv.
Není nijak překvapivé, že se na něm podepsal život v dětském domově. Každé z dětí se velmi rychle naučí mít ostré lokty, pokud někde platí pravidlo „přežije ten nejsilnější“, rozhodně je to zázemí dětského domova. Je zvyklý spoléhat se hlavně sám na sebe a je jen přirozené, že sebe dává na první místo. Jakmile vypadne z role ve své pravé podstatě se ukáže, že je poměrně dost odtažitý, špatně se mu hledají trvalejší vazby a má problém s důvěrou. Přeci jen... lhář bude často druhé podezírat ze lži. Přesto se stává jen velmi minimálně, aby vypadl z určité role, o které své okolí přesvědčuje. Chce to poměrně dobrý pozorovací talent, aby druhý rozeznal trhlinu v šarádě.
A poslední stránka Terryho která je jen málokdy vidět i přes své herecké nadání a celkovou přesvědčivost je vlastně nejistý. Jistě dokáže to dobře skrýt. Nerad si to přiznává, ale většinu času je osamělý a pocitu ztráty se děsí víc než čehokoli jiného. Není jediné dítě, které přišlo o matku, nikdy nepoznalo rodinu, ale které dítě netouží po bezpečném domově. Které dítě ve skrytu duše nevěří, že se pro něho jeho rodiče vrátí...
Schopnosti
Jak už bylo zmíněno, Terry je v první řadě dobrý herec a lhář, pravděpodobně by vám dokázal přesvědčit o tom, že země je placatá, krávy lítají a když budete každý lichý úplněk skákat na jedné noze, tak se naučíte lítat. Má pozoruhodnou paměť a podobně jako mnoho osob z jeho kraje i on je v první řadě spíš přemýšlivý typ než někdo, kdo by tvrdě pracoval. Právě přesvědčivost je něčím, čím vybočuje z prototypu klasického obyvatele třetího kraje.
O dětech ze třetího kraje se tvrdí, že jen co se narodí, tak jim do rukou dají dráty, šrapnel a pár dalších krámů, pak vám s trochou snahy sestrojí bombu, tak to bohužel úplně nefunguje, i když bombu by asi zvládl. Podobně jako další děti u něj v kraji i on měl nakročeno ke kariéře technika nebo programátora. Je nadaný hacker, vyžívá se v prolamování hesel a změně kódování a pravděpodobně existuje jen velmi málo sítí a počítačových systémů, které by dříve nebo později nedokázal prolomit. Minimálně konstrukce kapitolských sítí je naprosto primitivní a přímo vybízí k nějakému úniku informací...
I přes svou výšku rozhodně nepatří mezi nejsilnější jedince v případě souboje se bude mnohem víc zaměřovat, aby protivníka unavil, popřípadě využije momentu překvapení. Jistě možná má zkušenosti s malými šarvátkami a je dost houževnatý na to, aby zvládl pár ran, ale proti profíkovi jednoduše nemá šanci. Je tedy zřejmé, že mezi jeho silné stránky opravdu nepatří přímý boj. Na sílu se zrovna spoléhat nemůže a nepatří ani mezi jedince, kteří by přežili v divoké přírodě. Jeho vědomosti z oblasti lovu nebo boje se zbraní jsou naprosto nulové, ale když bude nejhůř, aspoň se zvládne ošetřit.
Životopis
Narození malého tmavookého chlapce bylo smutnou ironií. Jeho matka pocházela z relativně dobré rodiny, Terryho dědeček byl jedním z vizionářů, který se postaral o zdokonalení dopravy v Panemu a věděl, jak z toho těžit, nestačilo to k protlačení se až do Kapitolu, ale měl dost dlouhé prsty, aby dostal svou nejmladší dceru mezi inženýry a tak jí zajistil teplé místečko a pro svou rodinu lepší místo na společenském žebříčku. A co udělala Charity? Studium ji nebavilo, snila o kariéře modelky a luxusním životě v Kapitolu mezi smetánkou. Měla jasnou představu o tom, čeho by mohla dosáhnout a když se v třetím kraji objevil mladý mírotvorce, který ji ještě utvrdil v jejích kvalitách, jednoduše pro něho ztratila hlavu. Nechápala, že není pro svého milého ničím víc než chvilkovou zábavou nebo aspoň cenným přínosem, i když byla jen z kraje. To, co neviděla Charity viděl její otec naprosto jasně, když jeho dcera přišla s tím, že je těhotná, dal jí možnost volby – buď si dítě nechá vzít, na všechno se zapomene a ona bude vzornou dcerou nebo si může balit kufry. Vzhledem k tomu, že se malý Terry narodil, tak její volba jasná. Terryho otec nevěřil, že by se starý pán nakonec nedal zmanipulovat přes vnoučata. Nicméně ani tato kalkulace se nevyplatila. Charity pro něho neměla absolutně žádnou cenu, bylo to buď jeho kariéra a dobrá budoucnost v druhém kraji nebo živoření ve třetím. Nasliboval Charity, že jim zařídí nový domov ve druhém kraji, udělá z ní manželku důstojníka. Sladká Charity doplatila na svou naivitu a muž, který jí měl zaopatřit se už nikdy neozval.
Pro Charity to nebylo snadné, zvlášť když se jí a jejímu zaběhlému partnerovi narodily dvě malé holčičky. Když se s nimi vrátila domů, zjistila, že věci jejího mírotvůrce jsou pryč. Nic po sobě nenechal žádný dopis, žádné vysvětlení, ani sousedé nevěděli, kam se poděl. Spálil mosty a byl pryč. Terry si ty dny pamatuje jen mlhavě. Byly mu možná tři nebo čtyři roky. Jeho máma byla poslední dny stále otrávenější, často se ztrácela v myšlenkách a rozptýlit jí nedokázaly ani jeho sestry. Matka už je jen vzpomínkou, ale ten den se mu občas vrací. Byli na hlídání u sousedky, Terry měl obličej samý pupínek a máma mu ještě říkala, že by bylo dobré, kdyby neštovice, co nejdřív dostaly i jeho sestry. Věděl, že máma bude krátce v práci, ale brzy se vrátí a pak budou mít pohodové odpoledne. Jen oni čtyři. Ale hodiny utíkali a jeho máma se nevracela. S tetou byl rád, vždycky ho nechala, aby rozdělávat staré hodiny, ale i na ní bylo s každou hodinou vidět, jak je jí to celé podezřelé. Navíc... máma nebrala telefon. U tety byl ještě další den než vyšla najevo krutá pravda, oni tři mámě nestačili. Tetu sousedku nahradili nové tety. Terrymu byli čtyři roky, když ho převezli do dětského domova.
Svoje sestry viděl jen pár dnů, byly přiřazené k dalším batolatům a do péče k náhradním rodičům se dostaly velmi rychle. Ale v případě Terryho byl celý proces mnohem komplikovanější. Hned několikrát o něj projevili zájem pěstouni, ale po pár týdnech, co měli Terryho u sebe, usoudili, že je ten chlapec moc divoký, manipulativní, až moc zvědavý a často se pere. Chtěli klidného chlapce, se kterým nebude moc práce a nakonec nastoupí do učení do jedné z mnoha společností. Terry se zpočátku opravdu snažil. Chtěl novou rodinu, ale ve dvanácti, když ho vraceli naposledy rezignoval. Nakonec jediné místo, kde se dokázal soustředit byla škola. Jeho učitel programování měl na něho dobrý vliv. Pravda, Terry byl ten divný chlapec ze STADO, jak se státním domovům přezdívalo, ale byl úspěšný v mnoha soutěžích. Dokonce se už ve škole podílel na několika projektech na zdokonalení kapitolské sítě. Měli eliminovat útoky rebelů na živé vysílaní a dokonce pro ně nachystat pár vtípků, kterými by se do rebelských zařízení nabourali.
Ale co teď? Nastává poslední rok, kdy může být sklizen do Hladových her... Na rozdíl od jiných krajů v tom jeho je malá pravděpodobnost, že by někdo musel mít víc lístečků ve slosování, ale... pořád je zde možnost, že bude vybrán.
Comentários