top of page

Titus Callon Vickers

"Kapitolský promiment s násilnickými sklony."

10


 

Základní informace


Hráč: Red
Jméno a příjmení: Titus Callon Vickers
Věk: 72 let
Datum narození: 30. června
Znamení zvěrokruhu: Rak
Váha: 76 kg
Výška: 182 cm
Faceclaim: Charles Dance
Povolání: Předseda tribulánu/hostující profesor na Kapitolské univerzitě







 

Životopis


Rodina


Commodus Vickers - otec
Agnes Vickers (née Afra) - matka
Atticus Zion Vickers - bratr
Priscilla Vickers (née Methodius) - švagrová
Magnus Vickers - synovec
Apollena Vickers (née Salacia) - manželka
Lysandr Tacitus Vickers - syn
Alcyone Chantrea Vickers - nemanželská dcera
Lysistrata Vickers - v našem příběhu se tato postava z knih nevyskytuje


Titus je synem prospěchářského alkoholika a bývalého člena soudního dvora, Commoda Vickerse. Jeho otec nebyl vždy hulvát, a byly časy, kdy svoji manželku Agnes doopravdy miloval. Na takové uspořádání si Titus žal nevzpomíná. Byť vyrůstal tvrdou rukou, která jej, jeho matku a mladšího bratra, podrobovala specifickým výchovným metodám, vybudoval si k otci vřelý vztah. Odjakživa jej obdivoval a věřil jeho lžím více, než pravdám vlastní laskavé matky. Tu ostatně považoval za přítěž a tvora nanejvýš zbytečného. Brzy pochopil, že všechny ženy jsou takové. Otec mu odmalička vštěpoval, že světu vládnou vzdělaní a bohatí lidé. Muži, kteří se nebojí vzít si to, co jim právem náleží. Považoval oligarchii za ideální uspořádání, a věřil, že na vrcholu má stát sečtělý a majetný muž. Tuto ideologii si Vickersovi zřejmě předávají odnepaměti. Otcovi rodiče lpěli na stejných zásadách a ztělesňovali vše, co bylo Titově choti, Agnes, cizí.
Titus se narodil bezmála dvacet let před koncem Temných dní. Zažil Kapitol ve svém rozkvětu, i v dobách, kdy se uklízecí čety nestíhaly zbavovat těl z kapitolských ulic. Už jako malý chlapec věděl, že chce být jednou živoucím odkazem svého otce. Pracovat jako soudní zapisovatel a později odsuzovat provinilce, kteří napadají mírový systém, o nějž se zasloužili jejich předci. Otcovy lekce jej naučily, že s počestností daleko nedojde. Většina jeho životních úspěchů se zakládá na schopnosti manipulovat s finančními prostředky rodinných příslušníků a na dovednostech unikat spárům spravedlnosti. Vickersovi při budování Panemu investovali do staveb nových apartmánových bytů, a získali jmění, s nímž bez problému disponovaly ihned dvě generace, dokud zbytek peněz neprolustroval Commodus. Titův otec se po sesazení z funkce hlavního předsedy soudního tribunálu dal na cestu gamblingu. Zklamání a vztek ze sebe samotného topil v alkoholu. S chutí po dobré kořalce rostla také jeho agresivita a pravidelnost fyzických trestů.
Oba tyto nezdravé zlozvyky brzy přerostly v závislost. S jeho adikcí se finanční rezervy odpařovaly jako voda při setsakra horkém dni. Titova matka věděla, že musí jednat, pokud mají její synové jít na univerzitu a udržet se ve vysokých kruzích. Jestli je něčím kapitolská smetánka pověstná, je to setsakramentsky dobrý čuch na nedostatečné fondy a dobrá paměť. Brzy celou rodinu sponzorovali Agnesini majetní rodiče, jejichž jmění pocházelo z vkladů do rozrůstajícího těžebního průmyslu. Commodovi se nový řád evidentně nelíbil. Jeho křehké ego neuneslo, že celou rodinu neživí on, nýbrž tchán s tchyní. Kromě častého týrání vlastní dávné lásky, propadl notorickému lhaní. Pro své okolí si vymyslel fascinující historku o dluzích Agnesiny rodiny a o své hlouposti půjčit jim v krizové situaci. Podle vlastních slov jim přihodil nějaký ten měšec zlata navíc, aby se mohli zpátky zařadit do společnosti. Čímž nejenže vysvětlit štědré dědictví po jejich smrti, ale ochránil také pověst rodiny a rozptýlil závoj klepů a pomluv, který se kolem nich začal šířit. Titus toto dědictví vzal za své, Atticus, jeho mladší bratr, se jej vzdal a ihned po dokončení akademie se odstěhoval ke své tehdejší přítelkyni Priscille. Bratři nemohli být více rozdílní. Jeden toužil po uznání, po pozlátku, které Kapitol nabízí. Druhý nechtěl mít se svojí rodinou zhola nic společného.
Titus svoji manželku Apollenu poznal na jednom z vyhlášených společenských soirée. Měla bryskní smysl pro humor a projevovala nadprůměrnou inteligenci. Jednalo se čistě o výhodný sňatek, v němž ani jeden z manželů netíhnul k věrnosti, natož ke skutečné lásce. Zatímco Titus se stal pravidelným štamgastem místního nevěstince, Apollena našla zalíbení ve společnosti starších promiskuitních žen. Pět let po svatbě se jim narodil syn Lysander. Titus na svém synovi již od dětství praktikoval stejné výchovné metody, jako jeho otec Commodus na něm. Drahého synáčka již od útlého věku bral do té nejvybranější společnosti. Vychovával z něj syna, kterému by mohl s klidným vědomím předat rodinné dědictví – který by, až uzraje správný čas, mohl stát soudcem. Více se zklamat nemohl. Lysander mu až příliš připomíná vlastního neschopného bratra, přesto v něm občas zahlédne náznak charakteristických rysů, jež se do něj snažil celé dětství a potažmo dospívání, vštěpovat.
Se svým bratrem Atticusem neudržuje blízké vztahy, přesto svému synovci Magnovi financoval studium na Kapitolské univerzitě. Mohlo by se zdát, že se jednalo o jakýsi čin dobrosrdečnosti, avšak Titus nic nedělá z dobroty srdce. Svého bratra si zavázal a synovce víceméně donutil skákat tak, jak se jemu líbí. Vychovat si rodinného chirurga, který v případě krajní nutnosti provede potrat na jedné z jeho konkubín. Soudě výše uvedeného popisu je více než samozřejmé, že Titus si ze všeho nejvíce cení kvalitního vzdělání a efektivně vynaložených financí.
Pečlivě naplánovaná rodová linie skýtá trhlin v momentě, kdy si Titus začne se ženou z vyšších kruhů. Milenka s intelektem se mu příliš nehodí do krámu, nicméně těhotenství považuje za páku, za možnost mít ve svých spárech další osoby, které dle potřeby může vydírat. Dívenku, jíž dávají jméno Alcyone, si uvolí vzít k sobě a vychovat ji jako čistokrevného následovníka Vickersova rodu.



Charakteristika

Titus je především velmi kvalitní kopií svého ctižádostivého otce. Alespoň, co se do alternativních výchovných metod a životního přesvědčení týče. Je to surovec bez špetky slitování. Na alkohol a jiné závislosti jej však neužije. Vše, co by jej mohlo zničit, si při cestě na vrchol pojistil. Některé ze svých podřízených má zavázané, na ostatní ví věci, které by je mohli uvrhnout do společenské propasti. V tomto ohledu je schopnější než Commodus Vickers. Otec jej naučil základy, které byl schopné velmi rychle využít ve svůj prospěch při získávání moci.
Jedná se o vyššího postaršího muže hubené postavy. Byť mu vlasy ustupují a odhalují tak vrásčité čelo, vypadá vcelku zachovale - na svůj věk. Obvykle se odívá do dvouřadých obleků a využívá vycházkových holí. Odívá jej rodinný krejčí - dalo by se říci, že velmi konzervativně. Neužije jej na módní výstřelky. Obléká se slušivě a formálně.
Největší náklonnost cítí nepochybně sám k sobě – vztah k jeho potomkům by se dal popsat jako nanejvýš komplikovaný. Ze všeho nejvíce si cení vzdělanosti. Jako člen té nejvyšší společenské vrstvy je schopen zabezpečit svému synovci a své nevlastní dceři místo na Univerzitě. Na oba byl při dospívání nebývale krutý a přísný. Zřejmě to však nestačilo. Syn Lysander je pro něj jeho největším zklamáním, neb nepovažuje dráhu studia psychologie za dostatečně prestižní.
Titus je skutečně upřímný člověk, ať už jsou jeho slova bolestivá, či nikoliv. Nechodí příliš okolo horké kaše a podává věci tak, jak se mají. Je to tak víceméně odjakživa. Nemá rád upovídané a bezvýznamné lidi. Pokud někomu věnuje svoji vzácnou pozornost, v zásadě nenechává konverzaci sklouznout k něčemu, co by nevyústilo v jeho vlastní benefit. Je to společenský chameleon, který dovede smetánkou proplouvat bez větších problémů. Rád se poslouchá – jeho historky jsou velmi poučné a inspirující. Sám sebe považuje za člověka, jehož rady by měli ti méně úspěšní následovat.
Jinými slovy, pokud opomeneme do očí bijící rysy narcismu, dalo by se konstatovat, že Titus je hlavně pokrytec. Za svůj úspěch nevděčí vlastnímu intelektu – nikoliv. Je to prohnanost a bezpáteřnost, které vytesaly vcelku snadnou cestu na samotný potravní řetězec. Většiny svých nepřátel se zbavil sabotáží. Rivalové záhy pochopili, že je lepší s ním být za dobře. Ačkoliv jeho otec zůstal v soudním tribunálu jako pouhý člen, i tak se jednalo o zasluhující a vysokou funkci. Titus se opravdu neštítí zdiskreditovat nikoho. Dokud mu jsou ostatní lidé k užitku, rád jich využívá. Je to zkorumpovaný sráč s diskutabilním morálním kompasem. Je tedy logické, že jej lidé nemají rádi. Většina těch, kterým svým rozhodnutím na tribunále, ublížil – poškodil je, k němu chovají čirou nenávist.
Jeho vztah k ženám lze jednoduše popsat jako klasický příklad šovinismu a naprosté neúcty. Manželství s Apollenou bere jako pouhý politický tah a jediný možný způsob pokračování rodové linie Vickersů. Jelikož už není společensky odpovědný za činy svých dětí, svoje násilnické choutky uspokojuje v městském nevěstinci. Místní konkubíny a své sexuální partnerky trýzní, znásilňuje a mučí. Pokud proti němu některá vystoupení, nemá absolutně žádnou šanci. Veškerá obvinění dovede smést ze stolu – nikdo se jimi nezaobírá. Mít známosti se opravdu vyplatí.
Pokud se o Titovi dá říci něco pozitivního, je to jeho sklon k zachování tradic a konzervativní smýšlení. Jako velký podporovatel Hladových her, je štědrým sponzorem tohoto každoročního klání. Rád o sobě hovoří jako o mecenáši, který poskytuje potřebným lidem možnosti celé škály zaměstnaní. No ano, zaměstnanci rodiny Vickersovy se mají opravdu velmi dobře. Generace přebírají žezlo svých rodičů a pokračují v jejich šlépějích. Není Titus Vickers milosrdný?Jako někdo, kdo svoje finance rád vynakládá na užitečné věci, přispívá do státní poklady nemalými částkami.


Schopnosti

Titus neoplývá fyzickými dovednostmi – již dávno ne. Jako mladší byl vcelku svalnatý, vysportovaný. S náznakem atletické postavy. Jeho zbraní je schopnost pohotové reakce, bezpáteřnost, intelekt a talent proplovat společností jako chameleon. Dovede zaujmout přirozenou autoritou. Vzhledem ke svému pokročilému věku a statusu, o který se bedlivě stará, je velice jednoduché mít z Tita strach. Na tváři se mu neusazuje přívětivý úsměv, nýbrž soustředěná a ledově klidná grimasa. Ačkoliv z něj pramení značná asertivita, dovede si získat užitečné osoby na svoji stranu. Využít jejich potenciálu a pak je odhodit, pokud už mu nejsou k potřebě.
Je to vystudovaný právník, má tedy skutečné znalosti v oblasti panemského, potažmo kapitolského práva. Umí v něm hledat kličky a cesty ven. S drobným úplatkem je schopen obviněné zločince vysekat z jakéhokoliv obvinění – pokud není již rozhodnuto prezidentem. Jelikož má Thadeus Evermore zásah i do moci soudní, ne všechny případy skýtají skutečného tribunálu. Valné většině obviněných se nedostane spravedlivého soudního procesu. Vlastizrádci nemají nárok na přelíčení – nikoliv. Soudní tribunál zde plní pouze formální funkci. To mu jde skvěle. Předstírat, že je důležitý, hrát si na Boha. Sám sebe vnímá jako někoho skutečně výjimečného.



Životopis
Narozen v dobách rozkvétajícího Kapitolu – města plného příležitostí, pozlátka a počínající modernizace. Titus byl již od útlého věku vychováván nanejvýš přísně. V souladu s pravidly, kterými se řídil uznalý předseda soudního tribunálu, Commodus Vickers. Chlapec rostl, osvojoval si otcova životní moudra, přebral po něm to nejodpornější. To, co jeho otec podědil po svém otci a ten po tom svém. Bez píle a kázně by rod Vickersů nebyl na vrcholu společenského žebříčku. Byla to však právě Commodova nedisciplinovanost, která rodinu téměř stála status.
Nedlouho poté, co Titova otce degradovali z předsedy na pouhého člena tribunálu, se kolem rodiny rozvířil závoj počínajících pomluv a fám. Commodova závislost na alkoholu rostla, zatímco peněžní zásoby skýtaly svého dna. Nebýt Titovy matky, Agnes, rodina by byla nucena rozprodat svůj majetek, aby se udržela na vrcholu kapitolské smetánky. Bylo by naprosto nepřístojné, aby Titus neměl to nejelitnější vzdělání. Když se otec dozvěděl, že jeho manželka využívá financí svých rodičů, rozhodl se veřejnost seznámit s fabrikacemi o dlouhé historii bankrotu a zadluženosti svého tchána s tchyní. S několika drobnými podvrhy byl s to obrátit celou skutečnost ve svůj prospěch. Stal se hrdinou tohoto příběhu.
Titus se od svého otce učil. Nikdy nepochyboval o jeho výjimečnosti. Mohl být zbitý do krve, přesto věřil, že se mu těchto alternativních výchovných metod dostává z nezištných a ušlechtivých důvodů. Svět je tvrdý, a proto on musí být tvrdší. Mít schopnost zbavit se svých nepřátel bez mrknutí oka. Neprojevovat slabost, empatii… Být vítěz. Poraženost se totiž v rodině Vickersů nepěstovala.
Po dokončení soukromého studia na nižším stupni bylo Titovi umožněno studovat na Kapitolské akademii. Nijak v ní neexceloval. Jeho intelekt, v porovnání s ostatními, je skutečně průměrný. Přesto se mu při studiu dařilo. Některé spolužáky si k sobě zavázal, jiné zdiskreditoval. Stejným tempem postupoval při nástupu na právní fakultu Kapitolské univerzity. Tam studovala jen vybraná minorita. Ti, kteří si mohli dovolit platit nesmyslně vysoké školné. Elita samotného města. Udělal si zde mnoho spojenců. S těmi ostatně začínal jako člen soudního tribunálu. Než mu však tato pozice byla svěřena, pomáhal na soudním dvoře jako zapisovatel. Velice rychle se naučil metodám zkorumpovaných soudců. Vzhlížel k těm, kteří se neštítili za finanční obnos zmanipulovat spravedlnost. Už jako malého chlapce jej učili, že ta nejlepší společnost se nachází ve vyšších kruzích, proč by se měl párat s chamradí, se zločinci… S lidmi, kteří nedosahovali takové úrovně, jako on.
Svoji současnou manželku poznal na jednom z velkolepých večírků. O devět mladší Agnes jej zaujala svojí nebývalou inteligencí, humorem. Poprvé, a také naposledy, jej donutila pochybovat o tom, zda jsou ženy mužům doopravdy podřadné. Jejich vztah byl čistě politického a logistického rázu. Po třech letech manželství se páru narodil syn Lysander. Titus v něm viděl příležitost důstojného nástupce vlastní rodové linie. Příklad si bral z Commodových výchovných metod. Lysandra už od útlého věku učil poslušnosti, trýznil a mučil. Chlapcova záda nesla tíhu všech jeho prohřešků a nedostatků.
Díky Commodovým konexím se několik let po práci soudního zapisovala stal členem tribunálu. Jako nejmladší benjamínek se členů staré školy zbavoval skutečně s oblibou. Zdiskreditovat senilní tupce, kteří nebyli s to ustoupit mladší generaci, mu dělalo dobře na jeho odporné a zvrácené duši. Některé donutil podat demisi, jednoho či dva potkala nešťastná náhoda. A kdo nastoupil za ně? Titovi oddaní spolužáci, přátelé z Kapitolské univerzity. Ty nejlepší z nejlepších. Zvolili jej jednohlasně svým předsedou.
Roky v předsednické funkci považuje za svůj profesní vrchol. Stal se z něj zkorumpovaný sráč bez špetky lítosti. Naučil se preferovat popravy před zdlouhavými soudy. Stejně tak si však osvojil brát úplatky a pouštět na svobodu ty, kteří by se mohli společnosti stát nebezpečnými. Drobné zlodějíčky se sklony k agresi. Ty, kteří pro prezidenta představovali natolik zbytečnou práci, že se jimi ani nezabýval. Na prvním místě priorit byl vždy status a peníze. Pod vrcholem se pak nacházel nepovedený synáček a snaha o jeho vykoupení.
Když už nemohl ukojovat potřebu násilí ve svém vlastním domově, naučil se ji vybíjet na nevinných konkubínách v kapitolském nevěstinci. Díky synovci, kterému zaplatil vstup na medicínu, bylo velice jednoduché obstarat potrat ženám, jež s ním sdílely lóže. Pokud některá prostitutka pod jeho rukama vydechla naposledy, smetl to ze stolu jako nešťastnou náhodu. Narození Alcyone, své nemanželské dcery, vyhodnotil jako skvělou páku pro jednu ze svých milenek. Toto drobné uklouznutí vyústilo v nový přírůstek do rodiny a sebevraždu ženina manžela. Ten nesnesl pomyšlení, že mu jeho drahá choť zahýbá. Je těžké odhadnout, kolik úmrtí způsobil – přímo i nepřímo. Nejedná se však zhola o nic překvapivého. On je přesně ten typ člověka, který je ochoten jít přes mrtvoly. Pokud je výsledkem kýžený výstup.
Smrt svého otce nesl jen velice těžce. Odchod matky téměř nezaznamenal. Posledních deset let setrvává ve funkci i přes všeobecné naléhání jeho odchodu do důchodu. Titus je workoholik, který většinu času tráví v práci. Oponuje mu moc, nikoliv společnost penzistů. Rád se nechává vídat mezi smetánkou. Dělá mu radost proplouvat Kapitolem jako společenský chameleon. Jeho aktuální pohodlný život však narušila skupina radikálů a síť pomluv, splétajících se kolem jeho drahého synáčka. Právě z těchto důvodů se uvolil hostovat na Kapitolské univerzitě jako profesor práv. Aby dohlédl na Lysandra a zjistil, zda se fámy zakládají na skutečnostech.

Comments


bottom of page